Česká republika: utajený golfový ráj

Česká republika nenabízí jen kvalitní golfová hřiště podle designu předních architektů golfových hřišť (Gary Player, Miguel A. Jiménez, John Burns), ale také přírodní krásy, historické památky a bohatou kulturu.

ČR zvolena „Neobjevenou golfovou destinací roku 2006“

Dne 23. 11. 2006 byla Česká republika v rámci 7. ročníku IAGTO Awards pořádaných v souvislosti s veletrhem International Golf Travel Market ve španělské Marbelle zvolena „Neobjevenou golfovou destinací roku“ (Undiscovered Golf Destination of the Year). Tohoto úspěchu dosáhla po loňské nominaci na tuto cenu a při své teprve druhé historické účasti na tomto veletrhu, což se dosud nepodařilo žádné jiné zemi.

Česká republika prožívá neobyčejný boom golfového sportu, což dokladuje existence pouhých třech osmnáctijamkových hřišť v roce 1990 v porovnání s celkem 69 hřišti v roce 2006. Česká republika v kategorii “Neobjevená golfová destinace roku” soutěžila se 17 zeměmi. V této konkurenci uspěla a odnesla si ocenění, které je jedním z největších úspěchů, kterého Česká republika dosáhla na poli golfové turistiky v roce 2006. Nyní je Česká republika chápána a nazírána jako seriózní golfová destinace.

Cenu pro „Neobjevenou golfovou destinaci roku“ uděluje v rámci výročních IAGTO Awards porota 60 novinářů píšících o golfu a golfové turistice z 15 zemí světa sdružených v The Golf Travel Writers Association.

Česká republika na mapě světa

Česká republika leží na severní polokouli přibližně ve středu evropského světadílu. Bezprostředními sousedy jsou Německo (na západě), Polsko (na severu), Slovensko (na východě, s nímž do roku 1992 sdílela společný státní útvar Československo) a Rakousko (na jihu).

Rozloha

Svou rozlohou necelých 79 000 km² patří Česká republika ke středně velkým evropským státům. Velikostně zhruba odpovídá Rakousku nebo Irsku, ale vešla by se například 7x do Francie nebo 122x do rozlohy Spojených států amerických.

Z celkové rozlohy Evropské unie zaujímá Česká republika velikostně něco přes 2 %. Ze tří historických zemí - Čech, Moravy a části Slezska - které Českou republiku tvoří, jsou největší Čechy, které se svou rozlohou přibližují africkému Toga nebo karibské Dominikánské republice. Morava je oproti Čechám asi poloviční a nejmenší Slezsko zaujímá zhruba 4,5 tisíce kilometrů čtverečních.

Vnitřně je Česká republika rozdělena na 14 krajů, z nichž jeden náleží hlavnímu městu Praha. Druhým největším městem země je Brno.

Hlavní město Praha

Praha je hlavní a současně největší město České republiky, historická metropole Čech. Leží ve středu Čech na řece Vltavě, uvnitř Středočeského kraje, jehož je správním centrem. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších organizací a firem.

Do dnešní podoby se vyvíjela jedenáct století. V současnosti se rozkládá na území 496 čtverečních kilometrů a má 1 186 618 obyvatel. Historické centrum města s jedinečným panoramatem Pražského hradu je památkovou rezervací UNESCO.

• více o Praze a památkách naleznete zde >>
  

Česká republika a Evropská unie

Vstup České republiky do Evropské unie byl stanoven jako jeden z hlavních cílů zahraniční politiky již po pádu komunistického režimu na sklonku roku 1989. Do Unie se České republice podařilo vstoupit společně s 9 dalšími kandidátskými státy 1. května 2004.

• Památky UNESCO v ČR, více zde >>
  

Památky UNESCO

Česká republika není jen proslavena pivem ale pyšní se také několika památkami UNESCO. V České republice je v současné době 12 památek, které byly zapsány na seznam Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Česká republika se připojila k UNESCO 22. února 1993.

• Více o vstupu ČR do EU >>
  

České pivo

České pivo má několikasetletou historii a tradice její výroby se dědí z generace na generaci. První zpráva o výrobě piva na našem území se váže k Břevnovskému klášteru a uvádí se, že v roce 993 tamní benediktini vyráběli pivo i víno. Nejstarším dokladem pěstování chmele na vymezeném území je nadační listina knížete Břetislava I., kterou byl kapitule sv. Václava ve Staré Boleslavi udělen desátek z chmele z dvorů v Žatci a Staré a Mladé Boleslavi. Prvním historickým dokladem souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina prvního českého krále Vratislava II. pro vyšehradskou kapitulu z roku 1088. Nejprve byla výroba piva výsadou jednotlivců (např. měšťanů, šlechty), ve 14. století byly založeny cechy sladovníků a pivovarníků a výroba piva spodním a svrchním kvašením dále vzkvétala až do založení

• Pivovarnictví v České republice >>

• Seznam pivovarů v ČR >>

Klimatické podmínky: kdy hrát v Česku golf?

Česká republika je vnitrozemským státem, který leží v mírných zeměpisných šířkách severní polokoule. Podnebí ČR tak lze označit jako mírné, ovšem zároveň velmi rozmanité místně i v průběhu roku. Podnebí různých oblastí ČR se navzájem výrazně liší, hlavním zdrojem těchto rozdílů je nadmořská výška. Obecně vzato, směrem vzhůru klesají průměrné teploty vzduchu a naopak přibývá srážek. Svou roli hraje i řada dalších faktorů - hraniční pohoří například výrazně ovlivňují přízemní proudění vzduchu a rozložení srážek.

Různá výška Slunce během roku způsobuje střídání ročních období, lišících se od sebe především průběhem teplot a srážek. Podobně jako v celém severním mírném pásu vládne i v ČR na počátku roku chladná zima, krásné a slunné jaro následované teplým létem a sychravým podzimem.

Teplejší počasí přichází do Česka s nástupem jara. Během března, dubna a května dochází k prudkému nárustu teplot, díky čemu již v polovině jara zpravidla zmizí sněhová pokrývka i z nejvyšších pohoří ČR. S tímto obdobím je spjata i celá řada českých lidových tradic.

Pro milovníky teplejšího počasí je nejvhodnějším měsícem k návštěvě ČR červenec, kdy je zde v průměru téměř o 20 °C tepleji než v lednu. Nejvyšší denní teploty se mohou vyšplhat i přes 30 °C. Takové dny lze příjemně strávit u vodních ploch, které se především v druhé polovině léta prohřejí na teplotu vhodnou ke koupání. Druhou možností, jak uniknout letním vedrům, je výlet do hor, kde průměrné denní teploty jen o málo překračují 10 °C.

Prvním z podzimních měsíců je září, které je ještě relativně teplé a zároveň výrazně sušší než předchozí měsíce. Několikatýdenní období pěkného počasí, které se v září zpravidla vyskytuje, je označováno jako “babí léto”. Nejčastěji počátkem října dochází k opětnému poklesu průměrných denních teplot pod 10 °C, takže listy stromů se začínají pestře barvit a opadávat - ostatně měsíc listopad je v češtině nazván právě podle padajícího listí. Současně se již mohou vyskytnout i první mrazíky, hlásící příchod další zimy.