Co stojí za vidění na jižní Moravě

Město Brno

Město Brno stojí rozhodně za vidění, ať již navštívíte jeho historické centrum, hrad Špilberk, vila Tugendhat či brněnský pivovar.

Z prvotního městské opevnění, které bylo téměř celé zbořeno během 50. a 60. let 19. století se zachovala jen Měnínská brána a krátké úseky hradeb v blízkosti ulice Bašty a za budovou Nové radnice, poblíž Husovy ulice.

V historickém centru se také na Dominikánském náměstí nachází brněnská radnice. K hlavním dominantám čtvrti patří Petrov a (od připojení ke katastru) také Špilberk. Osu čtvrti tvoří ulice Masarykova, na jejímž konci se nachází centrální Náměstí Svobody. Na Masarykovu ulici navazuje na západě Zelný trh se známou kašnou Parnas a významnými objekty jako jsou Moravské zemské muzeum či divadlo Reduta. Z Masarykovy ulice nebo i ze Zelného trhu se lze během chvilky dostat k budově Staré radnice s překrásným bohatě zdobeným pozdně gotickým portálem. V průjezdu této budovy je na stropě zavěšen proslulý brněnský drak, což je ve skutečnosti krokodýl. Na zdi téhož průjezdu je připevněno pověstmi opředené brněnské kolo.

Jižně od Zelného trhu se nachází Kapucínské náměstí, na němž se nachází kostel Nalezení svatého Kříže se vstupem do proslulé kapucínské hrobky v níž si mohou zájemci prohlédnout mumie kapucínských mnichů.

Na severní konec Náměstí Svobody navazuje ulice Rašínova procházející kolem dominanty zdejšího Jakubského náměstí, jíž je kostel svatého Jakuba. Na severní konec Rašínovy ulice navazuje Joštova třída, na jejíž východním konci se nachází barokní kostel svatého Tomáše, na který navazuje budova bývalého Moravského místodržitelství, v němž se dnes nachází Moravská galerie.

Západně od tohoto kostela se na severní straně Joštovy třídy nachází významné památky, jimiž jsou novorenesanční budova někdejší Zemské sněmovny dnes zde dnes sídlí Ústavní soud České republiky), či novogotický protestantský Červený kostel.

Lednicko-valtický areál

Lednicko-valtický areál je krajinný celek o rozloze 283,09 km čtverečních v okrese Břeclav, který byl v prosinci 1996 zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Tato oblast na pomezí Moravy a Dolních Rakous byla v průběhu 18. a 19. století knížecím rodem Lichtenštejnů zformována do podoby jakéhosi přírodního parku a kromě obcí Valtice, Lednice a Hlohovec jsou významnými krajinotvornými celky.


Pálava je přírodním klenotem České republiky a co se týče rozmanitosti druhů rostlin a hmyzu, nemá u nás konkurenta, ani v podobě národních parků. Může za to jednak vápencové podloží, které je zárukou pestré druhové rozmanitosti, jednak geografická poloha na samém jihu Moravy, kterou klimaticky výrazně ovlivňuje teplá a suchá panonská oblast.

Památky UNESCO na jižní Moravě

Česká republika se může pochlubit dvanácti lokalitami, které byly zařazeny na Seznam světového dědictví UNESCO. Z tohoto počtu se jižní Morava pyšní celkem šesti lokalitami a to historickým jádrem v Telči, poutním kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáře nad Sázavou, Lednicko-valtickým areálem, zahradami a zámkem v Kroměříži, Vilou Tugendhat v Brně a Židovskou čtvrtí a bazilikou sv. Prokopa v Třebíči.

Moravský kras

Moravský kras je nejkrásnějším zkrasovělým územím České republiky, která zaujímá pruh devonských vápenců severně od Brna. Ráz zdejší krajiny je dán plošinami s množstvím závrtů, které oddělují hluboké žleby.

Většina potůčků, které přitékají z nekrasové části Drahanské vrchoviny, mizí na hranicích vápenců v ponorech do podzemí. Zde se během dlouhého geologického vývoje vytvořila složitá síť jeskynních labyrintů.

Severní část Moravského krasu je odvodňována říčkou Punkvou a nachází se zde jeskynní systém Amatérské jeskyně, který s navazujícími jeskyněmi měří téměř 35 km, díky čemuž patří k nejrozsáhlejším jeskyním systémům ve střední Evropě. Ve střední části Moravského krasu je hlavním jeskynním systémem 12 km dlouhé Rudické propadání - Býčí skála.

Na území Moravského krasu je dnes evidováno přes 1 100 jeskyní a v řadě z nich jsou zachovány doklady dávno vyhynulého života i vývoje lidské společnosti. V jeskyni Kůlna je doloženo nejstarší osídlení Moravského krasu člověkem neandertálským z doby před 120 000 lety. Pozoruhodné jsou rovněž nálezy rytin koní a bizonů na koňských žebrech z jeskyně Pekárny. Vytvořili je lovci koní a sobů a jejich stáří je odhadováno na 11 000 až 13 000 let. Jeskyně jsou i hlavním magnetem turistického ruchu. Pro veřejnost jsou zpřístupněny jeskyně Punkevní, Kateřinská, Balcarka a Sloupsko-šošůvské s roční návštěvností cca 400 000 osob.

Napoleónovo bojiště u Slavkova

Kromě golfového hřiště ve Slavkově můžete navštívit také světoznámé bojiště Napoleona Bonaparte.

4. prosince 1805 se Napoleon setkal u Spáleného mlýna s rakouským císařem Františkem I. a o dva dny později bylo ve společenském sále slavkovského zámku podepsáno příměří mezi Francií a Rakouskem. Za francouzskou stranu je však podepsal nikoli Napoleon, nýbrž maršál Berthier. Sál, v němž bylo příměří uzavřeno, získal později přezdívku historický. O Napoleonově pobytu ve Slavkově koluje mnoho legend, mimo jiné se často zmiňuje údajná Napoleonova postel vystavená v zámecké expozici. Ve skutečnosti však pochází až z poloviny 19. století. Napoleon odjel ze Slavkova 7. prosince 1805, jeho vojáci zde však pobývali až do počátku ledna následujícího roku. Odvrácenou stranou jejich pobytu byly rekvizice, rabování a násilnosti, jimž byli vystaveni místní obyvatelé. Francouzští vojáci rovněž odvezli asi 80 pláten z proslulé kounicovské barokní obrazárny.