Památky UNESCO v České republice

Česká republika není jen proslavena pivem ale pyšní se také několika památkami UNESCO. V České republice je v současné době 12 památek, které byly zapsány na seznam Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Česká republika se připojila k UNESCO 22. února 1993.

Český Krumlov

Na seznamu UNESCO je zapsáno středověké centrum města, kde se nad Krumlovem nachází také hrad, postavený přímo na skále. Historické jádro města je městskou památkovou rezervací a předměstí Plešivec (jižně od historického jádra) bylo roku 2003 vyhlášeno městskou památkovou zónou.

Český Krumlov je okresní město v Jihočeském kraji a má něco málo přes 14 000 obyvatel. Městem protéká řeka Vltava, na které v letních měsících uvidíte davy vodáku, kteří na svých lodích zdolávají krumlovský jez. První zmínka o městě je již z roku 1253.

Hlavní město Praha

Na seznamu UNESCO je zapsáno historické centrum města s jedinečným panoramatem Pražského hradu, největšího hradního komplexu na světě.Právě historické jádro města a mnohé památky přilákají ročně statisíce turistů ze zemí celého světa.

Praha je hlavní a současně největší město České republiky, historická metropole Čech ležící na řece Vltavě.

• Více o Praze naleznete zde >>

Telč

Na seznamu UNESCO bylo v roce 1992 zapsáno hisorické jádro města. První písemná zmínka o městě Telč pochází z roku 1315.

Město Telč naleznete jej v jihozápadní části českomoravského pomezí a mezi skvosty patří komplex renesančního zámku a také samotné město je tvořeno převážně renesančními a barokními domy, které tvoří jeden z nejucelenějších městských souborů v České republice. K náměstí přiléhá telčský zámek, klenot moravské renesanční architektury.

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u města Žďár nad Sázavou patří mezi nejvýznamější stavby barokního stavitele Jana Santiniho. Tento Santiniho vrcholný výtvor byl roku 1994 zařazen na seznam světových kulturních a přírodních památek UNESCO.

Kostel byl postaven ve slohu barokní gotiky. Stavba poutního kostela probíhala v letech 1719–1722 na náklad opata zdejšího cisterciáckého kláštera Václava Vejmluvy. Smyslem stavby bylo především oslavit Jana Nepomuckého, jako mocného patrona a světce. V době vzniku stál na travnatém vršku, který Václav Vejmluva pojmenoval Zelená hora podle vrchu u Nepomuku, ze kterého pocházel sv. Jan Nepomucký i první žďárští mniši.

Centrální stavba kostela i ambitů je jednotně projektovanou a budovanou stavbou. Tvarosloví stavby je velmi minimalistické a nesmírně účinné. Spojuje barokní a gotické prvky, čímž jasně odkazuje k době, v níž žil, působil a byl umučen Jan Nepomucký.

Kutná Hora

Na Seznamu světového dědictví UNESCO je zapsáné historické centrum Městské památkové rezervace spolu s kostelem sv. Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, a to od roku 1995.

Historie Kutné Hory je nerozlučně spojena s dolováním stříbrných rud. Ve středověku koncem 13. století poskytoval zdejší revír zhruba jednu třetinu produkce stříbra v Evropě. Město Kutná Hora je členem evropského projektu EUROMINT, jehož cílem je shromáždit informace o všech evropských středověkých a raně novověkých mincovnách. Naleznete jej ve Středočeském kraji.

Lednicko-valtický areál

Lednicko-valtický areál je krajinný celek o rozloze 283,09 km čtverečních v okrese Břeclav, který byl v prosinci 1996 zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Tato oblast na pomezí Moravy a Dolních Rakous byla v průběhu 18. a 19. století knížecím rodem Lichtenštejnů zformována do podoby jakéhosi přírodního parku a kromě obcí Valtice, Lednice a Hlohovec jsou významnými krajinotvornými celky.

Arcibiskupský zámek Kroměříž

Arcibiskupský zámek a k němu přiléhající Podzámecká zahrada a Květná zahrada jsou jedny z nejvýznamnějších památek Kroměříže a celé Moravy. V roce 1995 byl celý komplex zařazen mezi národní kulturní památky a v roce 1998 byl zapsán na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Jeho historie je nerozlučně spjata s olomouckými arcibiskupy, kteří si jej vybudovali jako svoje letní sídlo.

Holašovice

Holašovice jsou částí obce Jankov v jižních Čechách v okrese České Budějovice. Zdejší unikátní soubor budov ve stylu tzv. selského baroka ze 70. let 19. století tvoří jedinečný celek a roku 1998 byl zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Holašovice jsou malá vesnice s celkovým počtem asi 140 obyvatel a slouží převážně k trvalému bydlení, většina budov je v soukromém vlastnictví. Holašovice neleží přímo při hlavních komunikacích a trasách, což je výhodou pro uchování klidného prostředí a této poloze také vděčí za unikátní zachovalost.

Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc)

Sloup byl v roce 2000 zařazen mezi památky světového kulturního dědictví UNESCO pod názvem „Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci“ jako „jedno z vrcholných děl středoevropského baroka“.

Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci je monument postavený ke slávě Boží v letech 1716 až 1754. Jeho hlavním účelem byla okázalá oslava katolické církve a víry, částečně vyvolaná pocitem vděčnosti za ukončení moru, který na Moravě udeřil v letech 1714 až 1716. Vzhledem k tomu, že všichni umělci a řemeslničtí mistři, kteří na sloupu pracovali, byli olomouckými občany, byla stavba sloupu rovněž chápána jako výraz lokálního patriotismu.

Sloup uvnitř ukrývá malou kapli s reliéfy znázorňujícími Kainovu oběť části své úrody, Ábelovu oběť prvorozených jehňat, Noeho první zápalnou oběť po potopě, Abrahámovu oběť Izáka a jehněte a Ježíšovu smrt na kříži. V pozadí tohoto reliéfu lze vidět města Jeruzalém a Olomouc.

Vila Tugendhat (Brno)

Vila Tugendhat byla do listiny UNESCO zapsána v roce 2001. Vila je jedinečným dílem německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, který vypracoval v roce 1928, na žádost manželů Grete a Fritze Tugendhatových, návrh stavby.

Vila je označována za stavbu, která určila nová měřítka moderního bydlení a patří k základním dílům světové moderní architektury – funkcionalismu. Známý je především prosklený hlavní obytný prostor se zimní zahradou. Dům byl ve své době převratný z několika důvodů, mezi které patří obyvatelný nepřerušovaný prostor – prosklené zdi; okna hlavního obytného prostoru bylo možné zcela spustit do podlahy a splynutí interiéru s přírodou v zahradě bylo velmi působivé; budovu tvoří ocelový skelet a stropy pater nenesou zdi, ale jen pochromované pilíře.

Interiér budovy byl taktéž vybaven elegantním a citlivě navrženým nábytkem od samotného architekta Miese van der Rohe.

Židovské ghetto a bazilika (Třebíč)

V Třebíči se nachází mnoho památek a významných bodů. Nachází se zde starobylé židovské město a bazilika svatého Prokopa, obě památky byly v roce 2003 zapsány do seznamu světového dědictví UNESCO.

Jedna z největších židovských čtvrtí v Evropě se rozkládá na levém břehu řeky Jihlavy, na místě zvaném Židy či Zámostí. Třebíčská židovská čtvrť je jedinou židovskou památkou mimo území Izraele, samostatně zapsanou v seznamu UNESCO. Nejcennějšími prvky tohoto území jsou křivolaké uličky, původní domy, klenuté průchody a mnoho dalších prvků. V současné době se většina památek nepoužívá k původním účelům.

V Podklášteří se nachází Bazilika svatého Prokopa, která je společně s židovskou čtvrtí taktéž zapsána na seznamu UNESCO. Kdysi se zde nacházelo benediktinské opatství, které bylo založeno v roce 1101. Klášter se postupem času stal náboženským centrem i vojenskou pevností, tuto pozici si udržel až do husitských válek. V roce 1468 byl dobyt uherskými vojáky a klášter přestaven do podoby zámku. Dnes zde sídlí Muzeum Vysočiny.

Zámek Litomyšl

Litomyšlský zámek, národní kulturní památka a památka UNESCO, je jednou z hlavních dominant města a jednou z nejvýznamnějších památek renesance u nás.

Zámek je jednou z nejvýznamnějších renesančních památek v Čechách a vznikl na místě sídla Kostků z Postupic, když se roku 1567 stali majiteli panství Pernštejnové. Vratislav z Pernštejna, jeden z nejmocnějších šlechticů v království, nechal vystavět zámek v letech 1568-1581 v podobě dvoupatrové čtyřkřídlé budovy se čtvercovým nádvořím. Hodnotná architektura je především dílem v Čechách působícího architekta vlašského původu Giovanniho B. Aostalliho (do roku 1575) a jeho synovce Ulrika Aostalliho. Do novostavby byly pojaty starší objekty v severním křídle, patrně někdejší biskupský palác. Sgrafita na fasádách provedl Šimon Vlach.

V raném středověku stával na místě dnešního litomyšlského zámku pomezní hrad Slavníkovců. Zmiňuje se o něm Kosmas ve své kronice při popisu hranic slavníkovského panství r. 981. Poté, co bylo r. 995 knížectví Slavníkovců vyvráceno vojenskou mocí Přemyslovce Boleslava II., náležela Litomyšl pod vládu pražských knížat.